Foto

Lázeňský kalendář 21. 11.

Historie a současnost

1566

První písemnou zmínkou spojenou s místními prameny je zřejmě zápis v urbáři z roku 1566, který zaznamenal rozdělení dědictví majitele bezdružického panství. Zápis zmiňuje i lesní pozemek v lokalitě zvané „Smrdak“, neboli Smraďák. Právě sem se chodili sedláci z Nové Vsi osvěžovat do malé tůně a mnozí poznali i léčivé účinky podivně zbarvené a páchnoucí vody.
1790

Zájem o využití sirného pramene projevil okolo roku 1790 kníže Konstantin Dominik Löwenstein, který se marně snažil nalézt v blízkosti použitelné nerosty. Po neúspěchu při hledání uhlí si nechal u znalců minerálních vod doktora Nehra z Mariánských Lázní a profesora Wirabela z Wertheimu posoudit vzorky vody z pramene a na základě jejich dobrozdání chtěl vykoupit pozemky a založit zde lázně, po vzoru rozvíjejících se Mariánských Lázní.
1803
Pozemky tou dobou vlastnili sedláci z Nové Vsi, kteří v roce 1803 vystavěli u pramene malou dřevěnou boudu a v roce 1812 vybudovali patrovou kamennou budovu, která disponovala 22 pokoji, jídelnou a pěti lázeňskými kabinami. Později tato budova dostala název Staré Lázně.
1837
Pozemky s lázněmi odkoupil od Novoveských sedláků až Konstantinův syn Karel Löwenstein dne 29.5.1837. V této době se zde s velkým úspěchem léčila padoucnice pomocí slatinných zábalů z místních zdrojů. Provoz lázní byl pro Löwensteiny prestižní, ale ztrátovou záležitostí, a proto lázně v roce 1872 prodávají.
1872
Majitelem se stává plzeňská společnost v čele s poslancem říšského sněmu JUDr. Franzem Pankratzem, majitelem uhelných dolů v okolí Nýřan. Nový majitel přenesl lázně k pitným pramenům na úpatí Hradišťského vrchu a během let 1873 a 1874 vybudoval lázeňský dům Curhaus, jehož část je stále součástí léčebného domu Prusík. Pozornost věnoval Pankratz také parku v jeho okolí. Byla vybudována zastřešená dřevěná kolonáda ve Švýcarském stylu s přístupem k pitným pramenům. Naproti ní, na malém návrší, nechala Pankratzova manželka Sofie mezi lety 1898 a 1900 vybudovat kapli, zasvěcenou Panně Marii Lurdské a na obvodu lázeňského parku se formuje nová obec.

Do roku 1900 vedl Lázně po odborné stránce MUDr. R. J. Dlauhy. Léčila se zde padoucnice, revmatismus a chudokrevnost. Podávaly se sirné a uhličité koupele spojené s pitnou kúrou a slatinné zábaly. Po smrti Franze Pankratze se vedení lázní ujímá jeho syn Otmar. Odborné vedení přechází na Pankratzova zetě dr. Eduarda Lenze.
Zobrazit více Skrýt
1901
Rozvoj lázní významně ovlivnilo v roce 1901 zavedení lokálky Pňovany-Bezdružice. Nová možnost pohodlného cestování z celé monarchie byla podnětem k další stavební a investiční činnosti, v blízkosti pěti pramenů vyrůstají nové hotely a vily.
1913
V roce 1905 se dr. Eduard Lenz stává majitelem lázní, ale již v roce 1913 prodává lázně společnosti plánských podnikatelů. Tou dobou se v Konstantinových Lázních léčily choroby oběhového systému, pohybového ústrojí, ženské nemoci a zažívací obtíže.
1928
V roce 1928 byly Konstantinovy Lázně úředně uznány za lázeňské léčebné místo, zároveň proběhla přestavba původní jednopatrové hlavní budovy do dnešní podoby. O rok později bylo vybudováno koupaliště a následně byl do obce zaveden i vodovod. Majitelé a nájemci lázní se v tomto období poměrně často střídali.
1938

Po Mnichovské dohodě - 5.10.1938 se Konstantinovy Lázně, ležící v Sudetech, staly součástí Velkoněmecké říše a správu lázní převzal okresní úřad v Teplé. V roce 1943 byly lázně uzavřeny a stal se z nich vojenský lazaret. Američané vstoupili do obce 6. května 1945 a zřídili zde průchozí tábor pro propouštění zajatých německých vojáků.
1946
Dne 9. 6. 1946 byla pod záštitou okresní správní komise (OSK) v Konstantinových Lázních slavnostně zahájena první lázeňská sezóna.

Po zrušení OSK, v letech 1950 - 1955, fungovaly lázně jako rekreační středisko pod Ústřední nemocenskou pojišťovnou jako součást „Československých státních lázní a zřídel“ a distribuci lázeňských poukazů zajišťovalo revoluční odborové hnutí, kterému připadla i část budov. V roce 1956 byla společnost Konstantinovy Lázně správně zařazena pod Mariánské Lázně. Rozhodující indikací se staly nemoci oběhového systému.

Zobrazit více Skrýt
1959
26. 1. 1959 byla hlavní lázeňská budova za účasti MUDr. Prusíka přejmenována na „Prusíkův ústav“ - z podnětu tehdy nového primáře a ředitele Lázní MUDr. Boudyše, který byl jedním z žáků MUDr. Bohumila Prusíka, významného internisty, kardiologa a především velkého příznivce místních lázní.
1992
Nejnovější historie Konstantinových Lázní se datuje od 1. května 1992. Je spojena se vznikem samostatné akciové společnosti Léčebné lázně Konstantinovy Lázně a.s. Nová lázeňská společnost se pouští do postupné rekonstrukce budov a modernizace - v roce 1993 rekonstrukcí prochází lázeňský dům Mánes, v roce 1996 hotel Jirásek, následují lázeňské domy Palacký a Purkyně v roce 2000. V roce 2005 pak proběhla i částečná rekonstrukce hlavní lázeňské budovy.

Zároveň lázně zařazují do nabídky nové akce a aktivity. V roce 1998 proběhl v lázeňském parku první ročník sochařského sympozia. Sochy vytvořené v tomto i následujících ročnících se stávají součástí parku. V roce 2006 jsou léčebné rehabilitace rozšířeny o nordic walking. Pro novou aktivitu jsou v parku a okolí vytvořeny stezky různé náročnosti, následně lázně organizují i každoroční Nordic Walking Cup.
2010
Dne 1.7. 2010 zahajuje provoz nové wellness centrum, dvoupatrová budova o rozloze 800m² nabízí širokou škálu wellness terapií a služeb včetně bazénu s vířivkami, bio a finskou saunou, parní lázně a fitness. Dva roky nato zahajuje v hlavní lázeňské budově provoz i Kavárna Srdíčko s rozlehlou terasou v lázeňském parku.
2012

V roce 2012 je rozšířeno spektrum poskytované rehabilitační péče v Konstantinových Lázních o indikace pohybového aparátu a o tak zvanou časnou rehabilitaci.
2014
V roce 2014 byl otevřen, po kompletní přestavbě, lázeňský hotel Löwenstein. Nový boutique hotel rozšířil nabídku ubytování v Konstantinových Lázních o třídu nejvyššího komfortu. V následujícím roce se nového interiéru nejprve dočká největší lázeňská restaurace Piano a za nedlouho zahajuje provoz i nová restaurace Park. V roce 2016 vyrůstá v lázeňském parku grilovací domek, který v létě slouží jako kuchyň nové venkovní restaurace. V roce 2017 dostává nový kabát i vstupní hala lázeňského hotelu Prusík a přilehlé prostory.